Logo webu

Kybernetické útoky na chladicí zařízení v Evropě - dá se proti nim chránit?

 ​

13. listopadu 2026 | 4 minuty čtení

 ​

Kybernetické útoky na chladicí zařízení evropských supermarketů nejsou žádným velkým překvapením. Na podobná rizika upozorňujeme už roky. Provozní technologie totiž dlouhodobě stojí stranou zájmu. Proč bychom se měli zabývat zabezpečením mrazáku, když v něm nejsou žádná citlivá data? Firmy přitom o slabinách často vědí, jen jejich náprava nikdy nedostala potřebnou prioritu ani rozpočet.

Podobné útoky navíc nemusí být nijak sofistikované. Chlazení v prodejnách bývá řízeno jednotkami, které ​umožňují vzdálenou správu. Pokud jsou jejich rozhraní přístupná přímo z internetu a nejsou dostatečně zabezpečena, mohou útočníci zneužít známé zranitelnosti nebo výchozí přístupová hesla. Následně může změnit provozní nastavení zařízení, například spustit ​odmrazování nebo vypnout alarmy. Skutečný problém je ale hlubší. Tyto systémy se často neprovozují jako bezpečnostně významné, pravidelně se neaktualizují a jejich zabezpečení zůstává na okraji zájmu.

Velkou roli hrají také externí dodavatelé a servisní společnosti. Vzdálený přístup je pohodlný, protože technik nemusí ke každému problému fyzicky vyjíždět. Provozovatel ale často předpokládá, že bezpečnost řeší dodavatel, zatímco ten nemusí mít ve smlouvě žádné konkrétní bezpečnostní povinnosti. Odpovědnost se tak deleguje do prázdna.

Není důvodem ani věřit, že Česká republika je v tomto ohledu výjimkou. Maloobchod je mezinárodní odvětví a stejné technologie najdete v Bruselu i v Brně. To, že u nás zatím nebyl podobný incident evidován, ještě neznamená, že jsou české firmy lépe zabezpečené. Naopak očekávám, že podobných ​útoků bude přibývat. Veřejně se totiž ukázalo, že mohou ​způsobit značné škody, což může inspirovat další útočníky. Jejich práci navíc stále více usnadňuje automatizace a umělá inteligence, přestože k útokům tohoto typu není AI vůbec potřeba.

Firmy by proto měly přestat vnímat kybernetickou bezpečnost pouze jako ochranu osobních údajů a citlivých informací. Chránit je totiž potřeba všechna zařízení, na kterých závisí jejich provoz. Měly by prověřit, zda jejich řídicí jednotky nejsou přístupné přímo z internetu, zabezpečit vzdálenou správu, změnit výchozí hesla a pravidelně instalovat dostupné aktualizace. Zařízení, která již aktualizovat nelze, je potřeba izolovat. Důležité je také nezávislé měření teploty, které dokáže upozornit na problém i v případě napadení samotného řídicího systému.

Stejně zásadní je mít předem připravený plán pro případ incidentu. Někdy je prioritou okamžitá obnova provozu, jindy zachování důkazů. ​Rozhodovat se mezi těmito možnostmi až ve tři ráno nad rozmrzajícím skladem je ale pozdě.

 

Autorem článku je Filip Štolle, Managing Director společnosti axelum

FAQ

Zjistěte, proč se chladicí zařízení a další provozní technologie stávají cílem kybernetických útoků, kde vznikají slabá místa a jak se proti nim účinně chránit.

Proč se chladicí zařízení stávají cílem kybernetických útoků?
Chlazení v prodejnách bývá řízeno jednotkami se vzdálenou správou, které jsou často přístupné přímo z internetu, pravidelně se neaktualizují a nejsou vnímány jako bezpečnostně významné. Útočníkům tak nabízejí snadný cíl s možností způsobit značné provozní i finanční škody.
Jak takový útok probíhá?
Útok nemusí být nijak sofistikovaný. Útočníci zneužijí známé zranitelnosti nebo výchozí přístupová hesla k řídicí jednotce a následně změní provozní nastavení zařízení, například spustí odmrazování nebo vypnou alarmy.
Jakou roli hrají externí dodavatelé a servisní firmy?
Vzdálený přístup dodavatelů je pohodlný, ale představuje riziko. Provozovatel často předpokládá, že bezpečnost řeší dodavatel, zatímco ten nemusí mít ve smlouvě žádné konkrétní bezpečnostní povinnosti. Odpovědnost je proto potřeba jasně smluvně ukotvit.
Hrozí podobné útoky i v České republice?
Ano. Maloobchod je mezinárodní odvětví a stejné technologie se používají v celé Evropě. To, že u nás zatím nebyl podobný incident evidován, neznamená, že jsou české firmy lépe zabezpečené. Lze očekávat, že takových útoků bude přibývat.
Jak se proti útokům na chladicí zařízení chránit?
Je potřeba prověřit, zda řídicí jednotky nejsou přístupné přímo z internetu, zabezpečit vzdálenou správu, změnit výchozí hesla a pravidelně instalovat aktualizace. Zařízení, která již aktualizovat nelze, je nutné izolovat. Důležité je také nezávislé měření teploty, které upozorní na problém i při napadení řídicího systému.
Proč je důležitý plán reakce na incident?
Při incidentu je nutné rychle rozhodnout, zda má prioritu okamžitá obnova provozu, nebo zachování důkazů. Předem připravený plán umožní jednat rychle a správně, místo improvizace ve chvíli, kdy už rozmrzá sklad.

Obstála by vaše firma při skutečném kybernetickém útoku?

Od zabezpečení řídicích jednotek po plán reakce na incident. Pomůžeme vám chránit všechna zařízení, na kterých závisí váš provoz, nejen data.
Domluvit konzultaci
Info
Zabýváme se informační bezpečností. Naším cílem je zabezpečit nejcennější informace klientů, a tím chránit jejich podnikání.

© 2026 Axelum s.r.o.

Kontakt

Axelum s.r.o.

IČO: 25639056

DIČ: CZ699004029

V Kapslovně 2767/2

130 00 Prague CZ

info@axelum.eu

+420 221 400 111


Vytvořeno pomocí uuWebKit
document_check.svg
Na těchto webových stránkách používáme soubory cookies k zajištění jejich funkčnosti a dále k personalizaci reklam, a to výhradně s vaším souhlasem a v souladu s našimi Pravidly pro užívání cookies.

Kliknutím na tlačítko „Přijmout soubory cookies“ udělujete souhlas s využívaním vybraných souborů cookies a souhlasíte s předáním údajů o chování na našich webových stránkách pro zobrazení cílené reklamy na sociálních a reklamních sítích. Můžete si zvolit, které informace s námi chcete sdílet kliknutím na tlačítko Nastavení cookies.