Kybernetické útoky na chladicí zařízení v Evropě - dá se proti nim chránit?
13. listopadu 2026 | 4 minuty čtení
Kybernetické útoky na chladicí zařízení evropských supermarketů nejsou žádným velkým překvapením. Na podobná rizika upozorňujeme už roky. Provozní technologie totiž dlouhodobě stojí stranou zájmu. Proč bychom se měli zabývat zabezpečením mrazáku, když v něm nejsou žádná citlivá data? Firmy přitom o slabinách často vědí, jen jejich náprava nikdy nedostala potřebnou prioritu ani rozpočet.
Podobné útoky navíc nemusí být nijak sofistikované. Chlazení v prodejnách bývá řízeno jednotkami, které umožňují vzdálenou správu. Pokud jsou jejich rozhraní přístupná přímo z internetu a nejsou dostatečně zabezpečena, mohou útočníci zneužít známé zranitelnosti nebo výchozí přístupová hesla. Následně může změnit provozní nastavení zařízení, například spustit odmrazování nebo vypnout alarmy. Skutečný problém je ale hlubší. Tyto systémy se často neprovozují jako bezpečnostně významné, pravidelně se neaktualizují a jejich zabezpečení zůstává na okraji zájmu.
Velkou roli hrají také externí dodavatelé a servisní společnosti. Vzdálený přístup je pohodlný, protože technik nemusí ke každému problému fyzicky vyjíždět. Provozovatel ale často předpokládá, že bezpečnost řeší dodavatel, zatímco ten nemusí mít ve smlouvě žádné konkrétní bezpečnostní povinnosti. Odpovědnost se tak deleguje do prázdna.
Není důvodem ani věřit, že Česká republika je v tomto ohledu výjimkou. Maloobchod je mezinárodní odvětví a stejné technologie najdete v Bruselu i v Brně. To, že u nás zatím nebyl podobný incident evidován, ještě neznamená, že jsou české firmy lépe zabezpečené. Naopak očekávám, že podobných útoků bude přibývat. Veřejně se totiž ukázalo, že mohou způsobit značné škody, což může inspirovat další útočníky. Jejich práci navíc stále více usnadňuje automatizace a umělá inteligence, přestože k útokům tohoto typu není AI vůbec potřeba.
Firmy by proto měly přestat vnímat kybernetickou bezpečnost pouze jako ochranu osobních údajů a citlivých informací. Chránit je totiž potřeba všechna zařízení, na kterých závisí jejich provoz. Měly by prověřit, zda jejich řídicí jednotky nejsou přístupné přímo z internetu, zabezpečit vzdálenou správu, změnit výchozí hesla a pravidelně instalovat dostupné aktualizace. Zařízení, která již aktualizovat nelze, je potřeba izolovat. Důležité je také nezávislé měření teploty, které dokáže upozornit na problém i v případě napadení samotného řídicího systému.
Stejně zásadní je mít předem připravený plán pro případ incidentu. Někdy je prioritou okamžitá obnova provozu, jindy zachování důkazů. Rozhodovat se mezi těmito možnostmi až ve tři ráno nad rozmrzajícím skladem je ale pozdě.
FAQ
Zjistěte, proč se chladicí zařízení a další provozní technologie stávají cílem kybernetických útoků, kde vznikají slabá místa a jak se proti nim účinně chránit.